Eko arteterapie je inovativní psychoterapeutický směr, zaměřený na umělecký způsob sebevyjádření (hlubinnou, psychodynamicky orientovanou arteterapii), analytickou práci s psychikou, doplněnou o aplikovanou ekopsychologii s prvky transpersonálního přístupu. Nejde jen o kreativní tvorbu v přírodním prostředí, ale o komplexní práci s psychikou, která využívá terapeutický potenciál přírody a umění k hlubinné analýze, sebepoznání a terapeutickému procesu.
Jana Merhautová Eko arteterapii vyvíjela do dnešní podoby několik desítek let. Její současná podoba empiricky vznikala za přispění především analytického a psychodynamického pojetí psychoterapie, hlubinné arteterapie, aplikované ekopsychologie a prvků transpersonální psychologie.
Hlubinné pojetí psychoterapie spočívá v práci s nevědomými procesy, které formují naše myšlení, prožívání a chování. Tento přístup se zaměřuje na objevování skrytých částí psychiky, které nejsou vždy uvědomované a přístupné běžné verbální komunikaci. Hlubinná psychologie se v Eko arteterapii opírá o přístupy významných psychoterapeutů, jako například Sigmund Freud, který se zaměřil na uvolnění psychického napětí a pochopení nevědomých motivů a traumat, Carl Gustav Jung jež zdůraznil práci s archetypy a symboly, podporující individuaci a sebepoznání, a chápal nevědomí jako zdroj moudrosti a přirozeného zrání či Verena Kast, která se soustředila na kreativní vyjádření nevědomí prostřednictvím umění a podporu autenticity a osobní odpovědnosti klienta.
Arteterapie se zaměřuje na využití umění jako nástroje psychoterapie. Arteterapie v Eko arteterapii není zaměřena na výsledek nebo estetickou hodnotu díla, ale na samotný tvůrčí proces, který klientovi umožňuje vyjádřit nevědomé procesy, vnitřní dynamiku, pocity či prožitky, které mohou být jinak těžko přístupné slovy. Tvorba v rámci arteterapie působí jako most mezi vědomou a nevědomou částí psychiky, zobrazuje neuvědomované tendence, vzorce chování, vnitřní psychickou dynamiku, uvolňuje emocionální napětí a napomáhá sebepoznání. Kreativní proces může zahrnovat různé formy vyjádření – od malby, kresby, modelování až po dramatické, hudební či pohybové výrazy. Významnou inspirací v této oblasti je arteterapeutka Theresa Sweeney, PhD., která profesně propojila arteterapii s ekopsychologií.
Příroda je v Eko arteterapii klíčovým terapeutickým prvkem, který poskytuje nový způsob, jak uchopit vlastní vnitřní procesy a zpracovávat neuvědomované části psychiky. Využití přírodního prostředí jako součásti terapeutického procesu aktivně zapojuje smysly, podporuje psychickou regeneraci, samostatnost, odolnost a schopnost čelit výzvám. Důležitou součástí této interakce je aplikovaná ekopsychologie, která vychází z myšlenek Michaela Cohena a jeho konceptu 54 smyslů, jenž ukazuje, jak příroda může stimuluje lidskou vnímavost a učí klienta funkční sebezáchovné mechanismy ekosystému. Nedilnou součástí je koncept na přírodě založené vývojové psychologie od Billa Plotkina. Další inspirací je přístup Wima Hofa, který se zaměřuje na práci s diskomfortem a tělesnou i psychickou odolností.
Komplexní přístup zahrnuje pohled na jednotlivce z různých perspektiv, kde se propojují biologické, psychologické, sociální a spirituální aspekty osobnosti. Eko arteterapie se nevěnuje pouze jednotlivým projevům, ale hledá komplexní souvislosti mezi různými složkami lidského života.
Zohledňuje tělesnost, myšlení, cítění, chování, charakter, temperament, emoce, dispozice, potřeby, zájmy, vztahové vzorce, postoje, hodnoty, vlohy, schopnosti, inteligenci, sebereflexi, vliv prostředí a výchovy.
Zaměřuje se na těžiště osobní zralosti, tělesné a emocionální prožívání, obranné mechanismy, konflikty, práci s nevědomím (osobním i kolektivním), komplexními vzorci a archetypy.
Zohledňuje osobní i rodový příběh, včetně projevů zákonitostí transgeneračního přenosu (traumat).
Každý klient je vnímán jako jedinečný, s vlastními zkušenostmi a osobním příběhem.
Eko arteterapie integruje i spirituální aspekty, které mají zásadní vliv na celkový terapeutický proces a vývoj klienta.
Freudovo pojetí osobnosti v psychoanalýze kombinuje vývoj a nevědomé motivy, jejichž uvědomění zmírňuje psychické napětí či projevy traumatu. V arteterapii se nevědomí, psychická dynamika a struktura osobnosti zkoumá skrze projekce, symboliku a intuitivní tvorbu. Jungovská analytická psychologie zdůrazňuje kolektivní nevědomí, archetypy a proces individuace. Tyto principy tvoří základ pro hlubinně orientovanou terapii, která může využívat umění jako most mezi vědomím a nevědomím.
Terapie skrze intuitivní tvorbu umožňuje vyjádřit nevědomé obsahy psychiky bez ohledu na výtvarné dovednosti. Důležitý je prožitek, symbolika a vhled za racionální či verbální úroveň. Analytický rozhovor nad spontánní tvorbou pomáhá odkrývat nevědomé vzorce, skryté motivy, zdroje i talenty. Využívá techniky jako intuitivní kresba/malba, práce s přírodninami, land art či fotografování. Podporuje hlubinné zpracování témat, uvolnění komplexů a integraci prožitků.
Obnovuje lidské smysly a citlivosti (celkem 54 smyslů Dr. Cohena), narovnává vztah lidské a více než lidské přírody, proměňuje od přírody odtržené způsoby myšlení a jednání, a zároveň umožňuje integraci nově naučených mechanismů do každodenního života. Vychází z předpokladu, že příroda je ze své podstaty neverbální. Aplikovaná ekopsychologie vede účastníky přímou zkušeností a reflexí k rehabilitaci smyslového vnímání a obnovuje tak přirozené impulsy, instinkty a reflexy, reagující na smyslové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí.
Překračuje hranice běžného ega a vědomí, propojuje psychologii se spiritualitou a zkoumá rozšířené stavy vědomí. Pracuje s kolektivním nevědomím, archetypy a mystickými prožitky. Pomáhá integrovat spirituální zkušenosti, podporuje osobní růst a psychickou rovnováhu. Využívá techniky jako vizualizace, dechová cvičení a práci se sny. Stanislav Grof zdůrazňuje propojení lidské psychiky s přírodou a ekologickým vnímáním světa.
Označuje přenos (traumatu) mezi generacemi – psychologicky skrze výchovu, epigeneticky změnami v genové expresi a sociokulturně předáváním vzorců chování a narativů. Transgenerační trauma se může projevovat úzkostmi, depresí či opakováním rodových vzorců spojených s těžkými osudy předků (války, ztráty, tabu). Nevědomá loajalita vede k vytváření obranných mechanismů a zrcadlení či opozice vůči rodovému příběhu v životě jednotlivce. Inspirace Virginie Satirové a Berta Hellingera ukazuje vliv této dynamiky na rodinné i společenské struktury, kde dochází k přenosu traumat a opakování rodinných vzorců jako součásti hluboké neuvědomované loajality k rodině a předkům.
Priessnitz, průkopník hydroterapie, využíval vodu (koupele, obklady, pití) k léčbě a prevenci nemocí. Kladl důraz na přírodní metody a kontakt s přírodou pro fyzické a psychické zdraví. Jeho přístup zahrnoval studenou vodu, čerstvý vzduch, pohyb a střídmost v jídle. Ovlivnil rozvoj přírodní medicíny a stal se základem moderní hydroterapie, otužování a celostního přístupu k zdraví.
Přináší revoluční přístup, který spojuje vývojová stádia osobnosti s ekologickými a spirituálními úkoly. Kritizuje klasickou psychoterapii a zdůrazňuje, že slovo není jediným nástrojem pro růst. Vnímá lidský vývoj skrze přírodní vlivy a propojuje zralost jednotlivce se zralostí společnosti a udržitelným životem. Popisuje tři světy, které ovlivňují integritu člověka: dolní svět (stíny), střední svět (realita) a horní svět (transcendence). Zralost se projevuje v službě lidstvu a planetě, v podpoře ekologického života. Jeho osmifázový model vývoje je součástí tohoto přístupu.
Eko arteterapie je přístup, který se prolíná s řadou dalších terapeutických směrů a přístupů, které sdílejí podobné principy zaměřené na propojení těla, mysli a přírody. Tento vzájemný vztah mezi těmito disciplínami obohacuje možnosti léčby a sebepoznání klientů.
Eko arteterapie se soustředí především na vnitřní psychickou dynamiku, osobní témata, životní zkušenosti a emocionální konflikty. Tento přístup využívá uměleckou tvorbu k terapeutické práci, kde je cílem prozkoumat a zpracovat hlubší psychické procesy, a to jak na individuální, tak na skupinové úrovni. Arteterapie tedy vychází z principu, že umění může sloužit jako prostředek k léčení, a to jak v oblasti emocí, tak v oblasti duševního zdraví.
Naopak Eko artefiletický přístup se soustředí na integraci přírody, tvořivosti a učení, přičemž klade důraz na využívání osobních zkušeností a prožitků jednotlivce pouze v bezpečném rámci vzdělávacího procesu. Tento přístup se zaměřuje na obecné náměty a koncepty, které podporují kognitivní, sociální, tělesný, psychický a sociální rozvoj. Artefiletika tedy více než na psychické dynamice pracuje s náměty, které pomáhají jednotlivcům lépe porozumět sobě a světu kolem sebe, a to prostřednictvím kreativního vzdělávacího procesu. Její cíle jsou pedagogické, případně sociální
Individuální konzultace v rámci Eko arteterapie poskytují klientovi bezpečný prostor pro nahlédnutí a pozvolné zpracování vnitřních procesů. Tento formát umožňuje klientovi pracovat s terapeutem na specifických tématech a problémech v soukromém prostředí. Využívá se kombinace přírody, umění a terapeutických technik zaměřených na osobní růst a sebepoznání. Klient ovšem nemá příležitost čerpat z kolektivní dynamiky a sdílení zkušeností, které mohou být terapeutické. Kratší časový rámec konzultace rovněž neumožňuje zpracování témat na úrovni, jež nabízí pobytová forma.
Skupinová Eko arteterapie poskytuje účastníkům stabilní rámec pro pokračující práci na jejich vnitřních tématech a procesech, které se postupně odhalují v průběhu terapeutické práce. Skupinová dynamika, kombinovaná s hlubinným psychodynamickým přístupem, umožňuje účastníkům lépe porozumět nevědomým vzorcům a procesům, které ovlivňují jejich chování a vztahy. Tento formát nabízí prostor pro kolektivní sdílení, vzájemnou podporu a interakci mezi účastníky, což je zásadní pro psychickou regeneraci a vyrovnávání se s životními výzvami. V rámci skupiny se účastníci podporují ve zpracování osobních témat a navazování hlubokých, autentických vztahů, které posilují empatii, podporují sdílení osobních zkušeností a přispívají k celkovému well-beingu.
Pobytová Eko arteterapie představuje intenzivní terapeutický formát, který kombinuje hlubokou práci s osobními tématy a přímý kontakt s přírodním prostředím. Tato forma je zaměřena na zpracování osobních témat, nevědomých vzorců, vnitřních konfliktů, které mohou být zdrojem osobních výzev či bránit zdravému vývoji. Terapie probíhá i v přírodním prostředí, kde účastníci mají prostor pro intenzivní introspekci a propojení s krajinou, což podporuje psychickou regeneraci a hlubší vnímání sebe sama. Během terapeutických setkání v rámci skupiny probíhá sdílení osobních prožitků, což podporuje vzájemnou podporu, empatii a kolektivní procesy učení. Bezpečné prostředí skupiny usnadňuje konfrontaci s vlastními tématy, což vede k emocionálnímu uvolnění a osobní transformaci. Součástí pobytové terapie může být také tzv. „poustevnícký čas“, který účastníkům umožňuje prožít období samoty, kdy mohou v tichu a klidu zpracovávat vnitřní procesy a skrze terapeutickou analýzu nacházet způsoby jak témata integrovat do běžného života.
Eko arteterapie se v psychoterapii a duševním zdraví uplatňuje jako komplexní přístup, který propojuje umělecké vyjádření, hlubinnou psychoterapii a přírodu. Pomáhá klientům zpracovat nevědomé procesy, traumata a emocionální napětí, čímž podporuje sebepoznání, zrání a vnitřní rovnováhu. Využívání přírodního prostředí stimuluje smysly, podporuje psychickou regeneraci a odolnost, čímž zlepšuje schopnost čelit životním výzvám. Tento přístup zároveň zahrnuje práci s archetypy, procesem individuace a transgeneračními vzorci, což umožňuje klientům lépe pochopit jejich osobní i rodinné příběhy. Eko arteterapie se tak stává účinným nástrojem pro podporu psychické i emocionální zralosti a zdraví.
Eko arteterapie může v sociální práci a komunitním rozvoji významně přispět k podpoře ohrožených skupin, jako jsou senioři, lidé bez domova nebo sociálně znevýhodněné komunity. Díky propojení umění, přírody a psychoterapie pomáhá lidem procházejícím životní krizí vyjádřit a zpracovat své emoce a projevy traumatu, čímž podporuje jejich psychickou regeneraci a zlepšuje duševní zdraví. Programy zaměřené na posilování komunitních vazeb využívající Eko arteterapii mohou zlepšit sociální integraci, posílit pocit sounáležitosti a zodpovědnosti vůči komunitě. Tato metoda je efektivní nástroj pro vytváření podpůrných, terapeutických prostředí, kde jednotlivci mohou obnovit svou důstojnost a najít nové cesty k osobní stabilitě a sociální inkluzi.
Eko arteterapie se ve firemní a organizační oblasti zaměřuje na prevenci syndromu vyhoření a zvládání stresu, poskytující zaměstnancům nástroje pro zpracování emocí a udržení duševního zdraví. Kreativní teambuildingy propojující umění a přírodu podporují týmovou spolupráci, zlepšují komunikaci a posilují vztahy mezi kolegy, čímž zvyšují efektivitu a harmonii v pracovním prostředí. Programy zaměřené na well-being pomáhají vytvořit vyvážené a podpůrné pracovní prostředí, kde se zaměstnanci cítí ocenění a motivovaní, což vede k větší spokojenosti a produktivitě.